Na půdě Ministerstva spravedlnosti je připravován nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který by měl transponovat evropskou úpravu whistleblowingu do českého právního řádu. Ačkoli koncepčně vychází nový návrh zákona z jeho předchůdce (který nestihl být projednán Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v minulém volebním období), přináší několik podstatných změn, které vnáší nový pohled na proces ochrany oznamovatelů v České republice.
Nový návrh zákona se více přibližuje znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“), neboť nově mají být v soukromé sféře povinny zavést tzv. vnitřní (podnikový) oznamovací systém právnické a fyzické osoby zaměstnávající alespoň 50 zaměstnanců (původní návrh zákona počítal s 25 a více zaměstnanci). Počet zaměstnanců má být počítán jako průměr za určité časové období, a tudíž by zaměstnavatelé měli být připraveni zavést vnitřní oznamovací systém vždy, když dosáhnou 50. zaměstnance.
Současně se mění i pojetí samotného vnitřního (podnikového) oznamovacího systému. Nově má být tento systém určen pouze pro zaměstnance (včetně osob vykonávajících činnost na základě DPP či DPČ), kteří se při výkonu své práce dozvěděli o možném porušení právních předpisů. Uchazeči o zaměstnání, dodavatelé či jiné osoby, kteří by chtěli oznámit porušení právních předpisů se budou muset obrátit na externí oznamovací systém vedený Ministerstvem spravedlnosti či budou oprávněni za určitých okolností takové oznámení napřímo zveřejnit ve sdělovacích prostředcích či jiným způsobem. Dle Směrnice lze oznámení zveřejnit zejména za situace, pokud hrozí bezprostřední riziko či zjevné ohrožení veřejného zájmu, anebo je-li s ohledem na okolnosti případu zřejmé, že nemůže být za strany státního orgánu nebo zaměstnavatele přijato adekvátní nápravné opatření (např. subjekt, kterému má být oznámení sděleno, spolupracuje s pachatelem při protiprávním jednání či existuje riziko, že důkazy o protiprávním jednání budou nenávratně zničeny).
Vyhrazením vnitřního (podnikového) oznamovacího systému pouze pro zaměstnance se stane pro zaměstnavatele obtížnějším pružně reagovat na případná oznámení ze strany dodavatelů či třetích osob a pokusit se je interně vyřešit a napravit dříve, než budou tyto informace (zpravidla citlivého charakteru) sděleny Ministerstvu spravedlnosti či dokonce zveřejněny v tisku, televizi apod. Oznámení protiprávního jednání a jeho řešení se tak uskuteční zcela mimo sféru zaměstnavatele bez možnosti jej ovlivnit. O to více by zaměstnavatelé měli klást důraz na zavedení (a popř. též i na propagaci) funkčního a bezpečného vnitřního (podnikového) oznamovacího systémů, aby co nejvíce oznamovatelů bylo motivováno podat oznámení zaměstnavatelům přímo a neobraceli se tak na Ministerstvo spravedlnosti či jiné subjekty.
Novinkou je i rozsah protiprávního jednání, který má být dle nového návrhu zákona oznamován. Oznamovány mají být nejen situace naplňující porušení povinností v oblastech upravených právem Evropské unie (např. oblast ochrany spotřebitelů, úprava zadávání veřejných zakázek, ochrana životního prostřední či ochrana osobních údajů), ale i veškeré trestné činy dle trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). Z oznamovaných protiprávních jednání tak byly vyřazeny přestupky. I přesto však tato změna klade vysoké požadavky na jednotlivé řešitele, kteří se budou muset orientovat jak v příslušné evropské legislativě a transpozičních předpisech, tak i ve skutkových podstatách trestných činů. Tato skutečnost působí ještě významněji, když dle dostupných informací mají být i v novém návrhu zákona zachovány sankce za neprovedení řádného prošetření oznámené situace.
Jisté zjednodušení pro povinné osoby přináší nově navrhovaný přístup k anonymnímu oznámení. Na oznámení se mají použít ustanovení nového návrhu zákona pouze v případě, že bude zjištěna identita jeho oznamovatele. To v praxi znamená, že u anonymního oznámení nebude nutné dané oznámení přijmout, prošetřit a navrhnout nápravné opatření, stejně jako podniknout kroky na ochranu osoby oznamovatele ve smyslu nového návrhu zákona. Tento stav se však změní v okamžiku, kdy bude možné identitu oznamovatele zjistit či alespoň dovodit. Poté se ustanovení nového návrhu zákona aplikují v celém rozsahu. Uvedený koncept vyplývá ze Směrnice, jež umožňuje členským státům stanovit, že povinné osoby nemají povinnost přijímat a prošetřovat anonymní oznámení. To nicméně nebrání povinným osobám v proaktivním přístupu a prověření i případů oznámených anonymně. Nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů má být předložen do připomínkového řízení na začátku dubna 2022. O jeho finální podobě Vás budeme včas informovat.
Mgr. Aneta Průšová, advokátka
Cerha Hempel Kališ & Partners
aneta.prusova@cerhahempel.cz